Stovka Ludvíka Aškenázyho

Myš Silvia a kocour Cicero

Malá myš bydlela ve starém sudu od vína.
Svůj příbytek nadevše milovala.
„Na svůj byt jsem hrdá“, říkala Silvia. „Jakmile mne popadne žízeň, začmuchám si z  okna. A hned mám dobrou náladičku.“
Silvia byla mimořádnou myší.
Přátelila se s kočkami – to protože voněla vínem.
Žádná kočka ji nepodezřívala, že by mohla být myší. Ty voní špekem, případně sýrem. A kostelní myši kadidlem.
A tak se Silvia, jako jediná myš na světě, důvěrně spřátelila s mourovatým kocourem jménem Cicero.
Silvie a Cicero se stali známou dvojicí.
Všichni říkali:
„Vskutku - nevídané přátelství“.
Když ho ostatní kočky oslovily, řekl jim Cicero:
„Je to prostě tak nějak povzbuzující. Ze  sudu od vína vám vyleze přiopilá myš, položí si na mou packu hlavičku no a já jí nemůžu sežrat. Nepochopitelné, že ano?“
„Hele“, říkali mu jeho známí, kocouři z okolí. „Zrovna ty že jí nemůžeš sežrat? Jako ty Cicero?“
Všichni si ale na ten zvláštní pár zvykli. Jen kočky dělaly okolo Cicera veliký oblouk a mínily opovržlivě:
„Kašpar se nechá ochočit myší.“
A některé na něho dokonce pokřikovaly:
„Cicero, myší poskok!“
Jenže ti dva byli šťastní.
Cicero čekával denně u sklepního okénka a volal netrpělivě dolů:
„Dělej, dneska si vyrazíme do lesa!“
„Jenže tady žádný les není“, volala myš z vinného soudku.
„To já tě chci jen vylákat sem nahoru“, volal Cicero. „Pospěš si! Nechci aby si měla příliš velkou špičku.“
„Hele, pojď raději ty dolů“, řekla myš, „co nahoře?“
Po té Cicero zmizel na jistou dobu ve vinném sklípku, ze kterého se posléze ozývalo pobavené mňau- mňau a nadšené píp-píp. Pak vylezli oba v nejlepší náladě ven a šli se projít.
A Cicero pravil hlubokým hlasem: „Nikdy, ale nikdy bych nemohl sežrat něco takového, jako jsi ty. Jsi úžasná.“
Nazvali je milostnou dvojicí roku a ti dva se dokonce chtěli vzít.
Mezi dětmi se to rozneslo a každé jim chtělo jít na svatbu za svědka.
Ale nikdo netušil, kde by oddali kočku s myší.

Z knihy Ludvíka Aškenázyho: Du bist einmalig. Köln Middelhauve Verlag, 1981.

Z němčiny přeložil Jindřich Mann.

S laskavým svolením agentury Aura-Pont.